Úřední hodiny OÚ Polevsko
pondělí 8:00 - 11:30
12:30 - 17:00
úterý po telefonické domluvě
středa 8:00 - 11:30
12:30 - 17:00
čtvrtek po telefonické domluvě
pátek po telefonické domluvě
mapa

TOPlist

| Vítáme Vás na oficiálních stránkách obce Polevsko

Historie

Severozápadně od Nového Boru se na úpatí Lužických hor, vsunutá v údolí mezi Polevským (626 m) a Medvědím vrchem (663 m), rozkládá stará sklářská obec Polevsko. Vrchů kolem Polevska je více, nejdominantnější z nich je nedaleký kopec Klíč s výškou 760 m.

Blottendorf, Polevsko

panorama

Původ obce Polevsko (německý název Blottendorf) není zcela jasný, protože v lipské městské knize počíná svým údajem rokem 1461, ale další zápisy jména Blattendorf pocházejí od písaře Gregoria až z let 1471 - 1481. O původu jména Blottendorf koluje pověst, že se na území nacházelo mnoho deskových kamenů (deska=das Blatt).

Vznik českého jména Polevsko není bohužel znám, zřejmě se tak stalo snahou o co nejvěrnější překlad výše uvedených desek, jakoby polí. Pole zde také byla, vzniklo Polevsko.

Sklářství

Jedno je však jisté, že prvními osídlenci byli skláři Oppitzové z Bavorska, postavili zde první domy, půda se musela upravit a zúrodnit, neboť v celém okolí byl les. Následovaly další rodiny - Kittelové, Preyslerové, Hellmichové, Knospelové, Schurerové a další.

Tito první osídlenci položili základ zdejšímu sklářskému podnikání, právě obec Polevsko, historicky starší než město Nový Bor, pomáhala vytvářet světovou proslulost sklářské oblasti. Sklo se zde nejen vyrábělo, ale také dále zpracovávalo, rafinérských dílen bylo v obci velice mnoho, vždyť i domy, většinou jednopatrové, vznikaly a dávaly na odiv své bohatství jako sídla nejrůznějších sklářských firem. Roku 1683 dostali skláři cechovní privilegia a začali vyvážet sklo do světa. V začátcích sklo nosili v nůších, např. i do Španělska, později jezdili povozy.

Po roce 1813 začalo sklářství upadat, Polevsko ztrácelo na svém významu, neboť se sklářství začalo velice rychle rozvíjet v Novém Boru, a to díky své poloze při státní silnici a vybudované železnici. V Polevsku se udržel ještě Bedřich Egermann, který zde krátce působil a zkoušel nové technologické pokusy, než se usadil v Novém Boru.

Klára huť

V roce 1907 byla založena sklářská huť Klára s jednou tavicí pecí a 8 pánvemi. Tato huť Klára se udržela až do současné doby. V roce 1910 byla nedaleko hutě Kláry postavena další huť jménem Anna, tato však byla kolem roku 1950 zbořena.

Farnost

kaplicka

Nejen skláři, ale i rolníci, učitelé i faráři se zasloužili o kulturní rozvoj obce. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1717 - 1718, litoměřickým generálním vikářem byl vysvěcen 10. 7. 1718. Stavbu prováděl litoměřický stavitel P. P. Columbani za finančního přispění rodiny Kittelových. V roce 1735 byl polevský církevní okrsek povýšen na farnost. V roce 1939 kostel zásahem blesku vyhořel a v témže roce byl znovu vystavěn.


Škola

skola

Národní škola s pěti třídami byla v Polevsku postavena v letech 1878 - 1879, slavnostně otevřena byla dne 14. 7. 1879. Z polevské školy odcházeli na další školy vzorně připravení žáci a známá byla i pro jiné venkovské učitele, kteří sem přicházeli pro metodickou pomoc. Základní a mateřská škola má číslo popisné 167 a stále plní svou funkci.


Počty obyvatel

Nejvíce obyvatel měla obec v roce 1869, a to 1422. V roce 1900 jich bylo 1311, v roce 1930 celkem 1316 a v roce 1950 zde byli již jen 403 obyvatelé.

Vývoj v poválečném období

Od voleb v roce 1946 byl v čele obce Polevsko Místní národní výbor s předsedou a dalšími členy rady. O život v obci se staralo několik spolků, například baráčníci, Sokol, divadelní kroužek či osvětová beseda a knihovna. Tyto spolky neměly dlouhé trvání, za dob socialismu byly nutné jiné svazy a strany. Do dnešního dne zůstala při životě pouze obecní knihovna.

Po vysídlení Němců zůstalo v obci mnoho opuštěných domů, které byly vydávány rozhodnutím o přídělu lidem, kteří se sem stěhovali z vnitrozemí. Veliký počet domů byl Místním národním výborem prodán chalupářům, zájemcům hlavně z Prahy, ale také z Teplic, Neratovic, Mladé Boleslavi, i z Nového Boru či České Lípy, kteří je díky své péči udrželi a udržují dodnes. Mnoho domů bylo bohužel také srovnáno se zemí.

V době vedení Místním národním výborem byl přistavěn kulturní dům k domu č. p. 190 a v roce 1957 otevřen. V roce 1963, kdy začal provoz v místním kamenolomu, přišel první pokus o sloučení s Novým Borem. Místní národní výbor v Polevsku však zůstal a v letech 1974 - 1975 vybudoval novou prodejnu smíšeného zboží pro Družstvo Jednota Nový Bor.

Spojení s Novým Borem (1980) a opětovné osamostatnění (1990)

Jak je uvedeno výše, snaha o spojení s Novým Borem vyplynula na povrch už v 60. letech, ke skutečnému spojení došlo v roce 1980, a to i přes velký odpor občanů. Ale integrace obcí byla všeobecně známa a jednou dána, a to z vyšší moci.

Po dobu integrace ztratila obec 10 let svého života, proto se občané počátkem roku 1990 chopili, a to s velkou vervou a elánem, možnosti svou vesničku zase osamostatnit. Již 4. 5. 1990 Okresní národní výbor v České Lípě potvrdil rozdělení obcí na Nový Bor a obec Polevsko, a to s účinností dnem 1. 7. 1990. Tehdy vznikl znovu Místní národní výbor, novými volbami dne 24. 11. 1990 bylo zvoleno první obecní zastupitelstvo.

Dle zákona č. 367/90 Sb. o obcích (obecní zřízení), § 1, písm. a) vznikla o b e c Polevsko a dle § 58, písm. a) zákona o obcích vznikl Obecní úřad Polevsko.

Nové elektrické rozvody, plynofikace, výstavba kanalizace

Začátky nebyly lehké, postupem doby se situace zlepšovala a v letech 1994 - 1998 bylo v obci plno výkopů. Se stavebními pracemi započala Svč. energetika Děčín, která v obci rozvedla nové elektrické vedení, což bylo velice důležité. Poté pokračovala obec s vlastními investičními akcemi - výstavba plynovodu a kanalizačního řadu.

Plynofikací se uskutečnil velký sen mnoha občanů, pro které byly plynové přípojky včetně pilířů připraveny až k domkům či na hranice pozemků. V současné době je na plynovod napojeno 90 % domů a domků. Čoudící komíny se staly minulostí. Na kanalizační řad je již napojen také veliký počet domů a stav vody protékajícího potoka Šporky se výrazně zlepšil.

Při výstavbě kanalizačního řadu byl částečně opravován i vodovodní řad a SčVK Česká Lípa ještě koncem roku 1997 provedly opravu hlavní části vodovodu v délce cca 900 m. V roce 1997 nastoupil na zemní práce SPT Telecom, který rozvedl telefonní kabel po celé obci a rovněž připravil přípojky pro jednotlivé domy.

V roce 1998 se s konečnou platností opravil nejrozkopanější úsek hlavní silnice III. třídy v délce cca 900 m, které byl dán nový asfaltový povrch.