Za Polevskými obry – bylo x nebylo
Byla otevřena nová naučná stezka. Vznikala 2 roky, po odpolednách, dlouhých večerech, víkendech a procházkách během čtyř ročních období. Pomáhali přátelé, náhodní kolemjdoucí, děti a Obři. Provede vás po zajímavých stromech a pěšinách na Polevského vrchu.
Stezka NEBYLA financována z Evropských fondů. Hodně jsme si zvykli na dotace, bez nich to „nejde“. A trochu tak zapomínáme na sebe, na to co umíme. Čekáme co přijde. Je to takový pohyb z venku dovnitř.
Na Polevsku žije, jsem si jist, spousta šikovných a krásných lidí. Nevím, jestli je to dobou, ve které žijeme nebo historickou zátěží, ale poklady našich duší zůstávají skryty, pohyb zevnitř ven se nekoná.
Přijměte prosím Obry jako pokus o předání části pokladu, který jsem díky své 15leté arboristické praxi nastřádal. Stezka není jistě dokonalá, ani okázalá (jak jsme zvyklí z evropských dotací, kdy náklady naučných stezek šplhají ke statisícovým částkám). Není ještě ani hotová (starostka se se mnou už něco natrápila).
Ale je naše… :-)
Upozorňujeme návštěvníky že Panožrout má neustále velký hlad , doporučujeme návštěvníkům vzíti s sebou panenku, která se obětuje Panožroutovi.
Poděkování patří
- Vítkovi Filipcovi – za pomoc truhlářskou.
- Vítkovi Vejražkovi – výtvarníkovi, který mé nesmělé nápady na umění pozvedl.
- Petrovi Maderovi – aneb bez počítačů už to dneska nejde – grafika.
- Rodině a kamarádům – brousili, natírali, nosili, kamením kouleli.
- Obci Polevsko – za finanční podporu při výrobě grafických tabulí.
- Ivovi Švejnohovi – sochaři, za obra na návsi.
- Obrům – za to, že tu s námi vydrželi.
Ti všichni pomohli buď zcela zdarma, nebo za symbolickou odměnu. Díky.
TS
P.S. Každý nápad na zlepšení či doplnění stezky je VÍTÁN!